Jakkoliv to mnoha z nás zřejmě náladu příliš nezlepší, padání vlasů je naprosto přirozenou součástí lidského života: projevuje se jím pravidelná výměna buněk. Typická životnost lidského vlasu se pohybuje v rozmezí dvou až pěti let, kdy každý vlas prochází třemi stádii.

Nejvýznamnější růstová fáze trvá několik let, a nachází se v ní průměrně osmdesát procent vašich vlasů. Po krátkém přechodovém období trvajícím obvykle několik týdnů přichází konečné stádium, kdy se vlasy dostávají do nejsvrchnějších vrstev kůže a postupně vypadávají. Každý den díky tomu přicházíme o asi sto vlasů. Postupné řídnutí a následně vypadávání vlasů je z tohoto pohledu nepřekvapivým důsledkem změn charakteru naší stárnoucí kůže.

Kromě toho ale dochází i k situacím, kdy padání vlasů probíhá výrazně intenzivněji a rychleji. V takových případech je jednou z nejrozšířenějších příčin takzvaná androgenní alopecie, což je problém dědičného charakteru.

Jde o výsledek působení zvýšeného obsahu testosteronu – mužského pohlavního hormonu – na vlasové kořínky, které se ztenčují, a zároveň posunují ke svrchním vrstvám kůže. Což vede k nepříjemnému důsledku, že vlasy rostou kratší dobu, a proto tolik nevydrží. Hůře snáší nepříznivé vnější vlivy a samozřejmě tak dříve odumřou a vypadají.

Skutečnost, že jde o činnost spojenou s mužskými hormony však v žádném případě neznamená, že by se tyto vlasové problémy nedotýkaly žen, naopak. U nich nicméně projevy zpravidla nebývají natolik výrazné, protože činnost mužských hormonů, které najdeme v těle každé ženy, obvykle „přebije“ větší množství ženských pohlavních hormonů.

Čímž se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu: padání vlasů u žen tak často přichází v situacích, kdy se poměry pohlavních hormonů v těle ženy mění – v přechodu nebo v průběhu některých onemocnění, jako jsou například tzv. polycystické vaječníky. Stejně tak se proto s vypadáváním vlasů u žen můžeme setkat i v období po porodu.

Samozřejmě ale nejde o jediný způsob, jak přicházíme o vlasy. Nezřídka může jít o následek nevyvážené a jednotvárné výživy, stejně jako projev některých chorob kůže. Lze se setkat i s případy, kdy imunitní reakce organismu proti vlastním buňkám vyústí ve vznik míst bez vlasů – potom se mluví o tzv. ložisková plešatosti.

Poměrně časté je rovněž vypadávání vlasů po užívání některých skupin léků, přičemž nejčastěji jde o vedlejší účinek absolvování chemoterapie. Dobrou zprávou je zde ovšem fakt, že v těchto případech jde zpravidla o dočasnou záležitost – vlasy obvykle později dorostou zpět.

Pokud jde o v současnosti dostupné způsoby léčby padání vlasů, jednoduchou a zaručenou odpoveď na tento problém dnes bohužel nenajdeme. Přesto v současnosti nachází své uplatnění několik skupin metod, které vždy odpovídají konkrétní skupině příčin. V případě nejčastějšího typu o němž jsme mluvili na začátku – androgenní holohlavosti – se tak nejčastěji používají nejrůznější kosmetické přípravky (doporučujeme přípravky Dercos a Folixil).

Problém u tohoto typu léčby nicméně spočívá v tom, že jejich statut kosmetického přípravku výrobce nezavazuje k jednoznačnému prokázání účinnosti, musí vždy dokládat pouze nezávadnost výrobku. Velice snadno se tak dostanete do situace, kdy můžete hlavu potírat různými mastmi donekonečna, ale výsledek se nejen nedostaví, ale není ani koho hnát k zodpovědnosti. Větší naděje tak v tomto případě slibuje možnost hormonální léčby, která ale přichází v úvahu pouze u žen.

Jinou – o poznání komplikovanější i finančně náročnější - metodou je potom transplantace vlasů. Zde představuje obvyklý průběh odběr vlasových cibulek z míst kde vlasy dosud rostou, a jejich následný přesun tam, kde se vlasů nedostává: odebrané vlasy totiž opět narostou. Bohužel ani zde nemůžeme mluvit o jednoznačném výsledku celé procedury. Metoda není vhodná pro každého, a nemusí být vždy úspěšná, vždy je tak nutné se nejprve poradit s odborníkem.

V případech zmíněné ložiskové plešatosti lze potom také sáhnout k vždy plně lékařem řízené aplikaci tekutého dusíku nebo jiných dráždivých látek.

Nepříjemnou zprávou nakonec je to, že člověk má podobně svázané ruce i při hledání účinné prevence padání vlasů: můžete nanejvýš zvolit krátký sestřih, nebo nosit pokrývku hlavy. Samozřejmě je také na místě vyhnout se agresivním kosmetickým přípravkům, stejně jako častému česání a kartáčování vlasů. Ženám také lékaři doporučují, aby se vyhnuly příliš staženým ohonům a copům – pokud se staly vaší neodmyslitelnou součástí, snažte se je alespoň co nejčastěji střídat s rozpuštěnými vlasy.